Prezident Československa

ikona
Je navrženo začlenění celého obsahu článku Volba prezidenta Československa do tohoto článku.
Odtamtud sem pak má vést přesměrování. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Konkrétní problémy: text tvoří jen kopie textu ze stránky Seznam prezidentů Československa -> je potřeba ho doplnit a přepracovat, viz Prezident České republiky
Prezident Československa

SídloPražský hrad
První ve funkciTomáš Garrigue Masaryk
14. listopadu 1918
VytvořeníProzatímní ústava
13. listopadu 1918
Poslední ve funkciVáclav Havel
20. července 1992
ZánikÚstavní zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky
31. prosince 1992

Seznam prezidentů republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prezident Československa byl hlavou Československa v letech 1918–1939 a 1945–1992.

Ústavní uspořádání

Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byla přijata Prozatímní ústava, která stanovila, že prezidenta zvolí Revoluční národní shromáždění do doby, než bude schválena definitivní ústava.[1] K tomu došlo v roce 1920. Dle Ústavní listiny Československé republiky, platné až do roku 1948, byl prezident volen parlamentem, délka funkčního období byla sedmiletá a nikdo nesměl být zvolen více než dvakrát za sebou (omezení dvou mandátů se nevztahovalo na Tomáše Garrigua Masaryka).[2] Ústava Československé republiky z roku 1948 měla obdobný obsah s tím, že omezení dvou po sobě jdoucích mandátů se nevztahuje na Edvarda Beneše.[3] V roce 1960 byla přijat nový ústavní zákon. Ústava Československé socialistické republiky zkrátila volební období na pět let, zároveň však už neomezovala počet po sobě jdoucích mandátů.[4] Roku 1968 bylo množství ustanovení v ústavě, včetně článků o prezidentovi republiky, nahrazeno novým Ústavním zákonem o československé federaci, který v případě prezidenta přijal obdobu ústavy z roku 1960.[5] Po sametové revoluci bylo v prosinci 1989 do zákona o federaci přidáno ustanovení, že v případě uvolnění úřadu prezidenta před skončením mandátu bude nově zvolený prezident ve funkci nejdéle do doby 40 dnů po ustavení parlamentu, který vzešel ze svobodných a demokratických voleb.[6][7] V květnu 1990 přibylo ustanovení, že délka funkčního období prezidenta svoleného po parlamentních volbách 1990 bude 24 měsíců.[8][9]

Prezidentská volba

Podrobnější informace naleznete v článku Volba prezidenta Československa.

Volba probíhala v letech 1920–1946, 1968–1985 a 1990–1992 tajným hlasováním, v letech 1918, 1948–1964 a 1989 pak veřejným hlasováním, která v roce 1918 byla značně živelná (aklamace).

V letech 1920–1992 bylo zvykem, že nově zvolený prezident složil slib ještě na volební schůzi parlamentu, bezprostředně po vyhlášení výsledků.[10]

Galerie prezidentských standart

  • Standarta z let 1918–1939 a 1945–1960
    Standarta z let
    1918–1939 a 1945–1960
  • Standarta z let 1960–1990
    Standarta z let 1960–1990
  • Standarta z let 1990–1992
    Standarta z let 1990–1992

Odkazy

Reference

  1. Zákon č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě, § 7Dostupné online.
  2. Zákon č. 121/1920 Sb., kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky, Hlava třetíDostupné online.
  3. Ústavní zákon č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky, Kapitola třetíDostupné online.
  4. Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, Hlava čtvrtáDostupné online.
  5. Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, Hlava čtvrtáDostupné online.
  6. POLAKOVIČ, Pavel. Vývoj českého a československého konstitucionalismu po roce 1989. Zlín, 2017. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta – Katedra dějin státu a práva. Vedoucí práce Jaromír Tauchen. s. 19–20. Dostupné online.
  7. Ústavní zákon č. 161/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ČL. IDostupné online.
  8. JANUŠ, Jan. Prezidentské volby v historii československého státu. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta – Katedra ústavního práva. Vedoucí práce Ján Gronský. s. 80. Dostupné online.
  9. Ústavní zákon č. 158/1990 Sb., kterým se doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 161/1989 Sb., ČL. IDostupné online.
  10. ČERNÝ, Ondřej. 1920. Rozhlas.cz [online]. 2008-02-08 [cit. 2018-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-02. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu prezident Československa na Wikimedia Commons
  • Prezidenti v minulosti, hrad.cz
  • Rudí prezidenti [online]. Česká televize, 2018 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.  Dokumentární seriál České televize
Prezidenti Československa
Tomáš G. Masaryk (1918–1935) Edvard Beneš¹ (1935–1938) Emil Hácha (1938–1939) Edvard Beneš¹ (1945–1948) Klement Gottwald (1948–1953) Antonín Zápotocký (1953–1957) Antonín Novotný (1957–1968) Ludvík Svoboda (1968–1975) Gustáv Husák (1975–1989) Václav Havel (1989–1992)
¹ Beneš byl v letech 1940–1945 prezidentem v exilu
Volby prezidenta Československa
1918–1939
191819201927193419351938
1939–1948
19461948
1948–1989
19531957196419681973197519801985
1989–1992
198919901992
Hlavy států a vlád Evropy
Hlavy států
Členové a pozorovatelé OSN
Částečně uznán2
Neuznané státy3
  • Arcach1
  • DLR
  • LLR
  • Podněstří
  • Hlavy vlád
    Členové a pozorovatelé OSN
    Částečně uznán2
  • Abcházie1
  • Jižní Osetie1
  • Kosovo
  • Severní Kypr1
  • Neuznané státy3
  • Arcach1
  • Podněstří
  • 1. Částečně nebo zcela v Asii, v závislosti na geografickém vymezení.
    2. Uznán alespoň jedním členem Organizace spojených národů.
    3. Není uznáván žádným členem Organizace spojených národů.