Alani
Alani
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
Hlavní město | žádné | ||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
Národnostní složení | Alani | ||||||||||||||||
Jazyky | skytština, alanština | ||||||||||||||||
Náboženství | skytský polyteismus ovlivněný zoroastrismem, později ariánské křesťanství | ||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||
Státní zřízení | kmenová konfederace | ||||||||||||||||
Vznik | 1. století – první historická zmínka o Alanech | ||||||||||||||||
Zánik | 6. století – dobytí Byzantinci Justiniánem I. | ||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||
|
Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.
Poprvé jsou zmíněni severně od Kaspického moře, jako kočovníci mezi Volhou a Aralským jezerem. Číňanům byla jejich země známá jako Alanliao (阿蘭聊). Ammianus Marcellinus tvrdil, že Alani jsou potomky Massagetů.
Okolo 1. století se přesunuli do míst dnešní Ukrajiny a obsadili území okolo Azovského moře a řeky Don (Tanais). Podnikali nájezdy do Persie, Zakavkazska a okolo 4. století se objevují na římských hranicích podél Dunaje. Okolo roku 370 byli napadeni Huny. Rozdělili se do dvou skupin. Jedna část se přesunula na západ a je označována jako západní. Tato skupina se připojila ke germánským kmenům (Vandalům, Svébům) při invazi do Galie, většina z nich odešla do Španělska. Později se s Vandaly přesunuli do severní Afriky.
Alani, kteří zůstali v područí Hunů, jsou označováni jako východní. Tito Alani jsou zřejmě předkové dnešních Osetinců, Karačajů a Balkarů, žijící v kavkazských republikách jižního Ruska.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alani na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Alani v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Alani na Antice Archivováno 19. 12. 2008 na Wayback Machine.
![]() | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |